Parádním detailem je i dvojitá vlnka nad hlavami cestujících. Vzadu jsou v levém rohu dvě velké a poctivě vypadající koncovky výfuku, škoda že se Francouzi ještě více neodvázali a nedali ještě jednu dvojici koncovek doprava - bylo by to hodně na efekt a úplně by to neodpovídalo potenciálům nabízených motorů (nejvýkonnější verze má pouhých 200 koní), ale třeba taková Alfa Romeo Brera má čtyři koncovky výfuku.
Výroba v Rakousku
Jako celek tohle auto vypadá mimořádně dobře. Nízké RCZ (1359 mm) je zkrátka líbivé, odvážné a opravdu hezké. Výroba 4,2 metru dlouhého er-cé-zetka mimochodem probíhá v rakouském Grazu ve slavné malosériové továrně Magna Steyr. RCZ jezdí na osmnáctipalcových litých kolech, za 13 tisíc korun můžete mít devatenáctky.
Zadní sedačky nejsou použitelné ani pro nouzové odvezení, ty přední vypadají robustně, sedí se v nich pohodlně, ale boční vedení není tak dobré, jak by se mohlo na pohled zdát. Problém také budou mít řidiči nad 190 cm výšky, do auta se jednoduše nevejdou nebo budou sedět nepohodlně. Zavazadelník potěší svou velikostí (321 litrů) i možností sklopit zadní sedačky.
Volant je zbytečně velký, rozložení pedálů je dobré. Řízení je přesné, záměrně větší tuhost nicméně působí uměle. Auto musíte více nutit zatáčet; řízení je dobré z hlediska kategorií rychlých a komfortních kupé, jen průměrné z pohledu kategorií sportovních vozů podobné velikosti.
Podvozek nabídne komfort i trochu živosti
RCZ dostal upravený a snížený podvozek z modelu 308 - vepředu je klasicky McPherson, vzadu je příčka a zkrutný stabilizátor. Podvozek se nenaklání a je citelně tvrdší, ale není prkenný a nárazy pocítíte jen na hodně rozbitých vozovkách a na silnicích s malými příčnými nerovnostmi. Dobrá je stabilita i v rychlostech kolem 200 km/h, při prudkém brzdění je ale občas trochu neklidná zadní náprava. Celkově zajímavý mix mezi komfortem a živostí, pravdou nicméně je, že RCZ není sportovní auto, ale rychlé kupé k polykání především dálničních kilometrů.
Šestistupňová převodovka je na rozdíl od ostatních Peugeotů přesná a nemá zbytečně dlouhé dráhy. Chybí jí sice mechanická vytříbenost, ale soužití s ní je bezproblémové.
Na výběr jsou dva benzínové čtyřválce (156 a 200 k) a dvoulitrový turbodiesel s výkonem 163 koní a 340 Nm. Motor je v nízkých otáčkách vlažnější, mezi 2 a 3 tisíci, kdy se naplno roztočí turbodmychadlo, odvádí výtečnou práci a nechá se vytočit i přes 4000 otáček.
RCZ dobře zrychluje i v rychlostech nad 180 km/h, kombinovaná spotřeba při rychlé jízdě nepřesáhne 8 litrů a není problém jezdit mimo město za šest. Zvukový projev tohoto turbodieselu neobtěžuje, ale na strunu emocí nezabrnká.
Celkově je RCZ povedené, hlavní podíl na tom má úžasný design, dobrá nabídka motorů (i když bolestně chybí benzínový šestiválec) a uspokojivé jízdní vlastnosti. Pokud hledáte sportovní kupé nejenom vzhledem, ale i jízdními vlastnostmi, je nutné se poohlédnout jinde (Nissan 370Z, BMW Z4 apod.). Pakliže hledáte výborně vypadající auto za rozumnou cenu, jehož majitel se nebude snažit o rychlou jízdu na okresní silnici, RCZ má co nabídnout. A není to jenom jeho vzhled.
